Zákonný rámec:
Dle Zákona o daních z příjmů (§24), jsou daňově uznatelné výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. A protože další zákon (č. 95/2004, O podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti výkonu zdravotnického povolání) deklaruje v § 22 povinnost lékařských povolání vzdělávat se v systému celoživotního vzdělávání („Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména samostatné studium odborné literatury, účast na kurzu, školicí akci, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí.“), výdaje (náklady) za takové odborné vzdělávání lékaře jsou tudíž nutným a nezbytným výdajem podmiňujícím výkon zdravotnického povolání.
Analogická situace platí i pro privátní lékaře na Slovensku, pouze čísla zákonů jsou odlišná:
Podľa zákona o poskytovateľoch zdravotnej starostlivosti (č. 578/2004 v znení neskorších predpisov) je celoživotné vzdelávanie povinnosťou zdravotníckeho pracovníka, a to najmä napĺňaním jednotlivých súčastí sústavného vzdelávania, ktoré sú definované v nariadení vlády SR o spôsobe ďalšieho vzdelávania zdravotníckych pracovníkov (č. 322/2006 v znení neskorších predpisov).
Účetní stanovisko:
Naši klienti s námi často diskutují problematiku vzdělávání. Firmy ji řeší ve dvou rovinách:
- Odborné vzdělávání, které souvisí s činností firmy či podnikatele.
- Vzdělávání mimo obor – říkáme mu volnočasové.
Odborné vzdělávání je daňovým nákladem podnikatele.
Jedná se o odborné vzdělávání (uplatnitelné v daném oboru podnikání) a taktéž vzdělávání, které souvisí s dalšími dovednostmi a znalostmi, potřebnými pro podnikání a řízení firmy. Do odborného vzdělávání řadíme např. odborné lékařské konference a semináře, do obecné kategorie patří např. účetnictví, ekonomika podniku, lidské zdroje, obchodní právo, angličtina apod.
Kurzy fotografování a kurzy jógy zjevně patří do druhé kategorie (vzdělávání mimo obor). V tomto případě se také jedná o náklad firmy, ale jde o náklad nedaňový, který se v daňovém přiznání ze základu daně vyloučí.
V rámci odborného vzdělávání se často řeší i náklady spojené se zahraničním vzděláváním (či tuzemským vzdělávacím pobytem).
Náklady na pobyt a cestu jsou také daňovým nákladem. Příkladem je například pobytový kurz angličtiny v Londýně, odborný vzdělávací pobyt lékařů či zahraniční stáž učitelů a vědeckých pracovníků. Daňovým nákladem budou samotné vzdělávací aktivity, doprava (letadlem, vlakem, taxi, …), i ubytování. Stravné nad rámec zákonných „diet“ však nákladem není.
Z pohledu zákona není rozdílu, zda se jedná o pobyt v ČR či v zahraničí – v obou případech platí stejné principy.
Náklady, které uznat nelze, jsou náklady rodinných příslušníků, kteří cestují s podnikatelem či zaměstnancem, který se účastní vzdělávacího pobytu. Pokud se jedná o zahraniční pobyty, je velmi časté, že se k cestě připojí i rodinní příslušníci.
To určitě dává ekonomický smysl, je však třeba si uvědomit, že náklady rodinných příslušníků nejsou nákladem firmy, a to ani nedaňovým. Zpravidla tyto náklady bývají vyúčtovány (fakturovány) odděleně.
Může se stát, že si účastník vzdělávací pobyt svévolně prodlouží, protože jej spojí i se svou vlastní „dovolenou“. Například se účastní odborného semináře v Berlíně, který trvá 3 dny:
Nákladem je cesta do Berlína, pobyt a stravné po dobu semináře a cesta zpět do ČR, bez ohledu na to, že se vrátíte o 5 dnů později. Ubytování oněch 5 dnů dovolené však daňovým nákladem firmy není. Máte, nicméně, možnost čerpat příspěvek na dovolenou, který je maximálně 20 000 Kč ročně na zaměstnance.
Obecně samozřejmě platí, že důkazní břímě je na straně plátce daně.
U vzdělávacích akcí a vzdělávacích pobytů proto dbejte na uchování všech důkazních prostředků (diplomy, odborná literatura, získané učební materiály, fotografie a třeba i záznamy u online přednášek).
Důkazní prostředky
Ke každému vzdělávacímu pobytu obdržíte bohatou dokumentaci:
- Skripta pro samostudium
- Certifikát
- Fotografie (je-li to možné)
📎 Samozřejmě je třeba, aby lékař pro případnou budoucí kontrolu tuto dokumentaci uchovával!